Hola! Delší dobu jsem přemýšlel v jakém stylu napsat článek o této knize. Off topic, nejspíš nejsem jediný, kdo nesnáší ten pocit líného odpoledne s vědomím toho, že zítra bude opět škola.
Naše společnost je naplněná velkými a statečnými lidmi, kteří nikdy nezklamou a vždy zachrání situaci. Charlie je jiný, dost mi připomíná mě, jaký jsem dřív byl. Tiše sedící v rohu čekající na přátelé, kteří nepřicházejí, lidé se vám vyhýbají, jste jiný, jste tiší a toužíte jen zaplnit určité místo v srdci, které vám bylo odebráno. Děláte chyby, stojíte stranou a necháváte váš život plynout v naději, že se to někdy změní.
Možná proto tuhle knihu tak moc miluju. Je to skvělé vyobrazení lidí, kteří jen hledají přítele. Je to příběh, který mi hodněkrát dodával naději a doufám, že některým lidem ji stále dodává. Líbí se mi představa toho, že i tak mladý, hodný, milý a pochroumaný světem člověk může žít milénia v našich příbězích.
Člověk dokáže přežít bez přátel, to už vím. Jenže také vím, jak moc samota lidi mění a jak moc dokáže ublížit. Ti z vás, kteří se samotou zápasí a jsou jí často obklopeni, tohle pochopí. Občas jen projíždíte seznam "přátel" na facebooku nebo v kontaktech telefonu ale víte, že vlastně nemůžete napsat nikomu, že ze všech těch "přátel" není ani jeden, který by přijel s flaškou vína a udělal vám hezčí večer.
Jen vážně doufám, že existující vřelí lidé jako je Sam a Pattrick, kteří ten svět vlastně rozzáří.
BTW: Jestli si chcete pustit i film, (vřele doporučuju) tak si z něj vyberte laskavě trochu hudebního vkusu, jsou tam jmenovány vážně úžasné písničky.
BTW2: Knížky jmenovány ve filmu si přečtěte, tady jde přece o vzdělání, maďaři.
Žádné komentáře:
Okomentovat